Emoce a pocity

Emoce a pocity vytvářejí naši budoucnost, naše budoucí prožívání, setkání, hmotné okolí. Přesněji emoce a pocity jsou indikátorem toho, co je již v procesu hmotné manifestace. Emoce a pocity jsou energie (nálady, náboje) našeho emočního (astrálního) těla. My jako lidé jsme mnohem více nefyzičtí, než fyzičtí. Své rozsáhlé nefyzické části si však většinou nejsme zatím příliš vědomi; je to role našeho postupného vývoje.

Být bdělými ke svým emocím a hlubokým vnitřním pocitům znamená mít přístup ke své vibrační (nehmotné) části, v níž také žijeme a do níž se po tzv. smrti opět vracíme. Emoce a hluboké pocity, a to zejména ty, které se opakovaně vracejí či jsou silné, jsou zprávami od naší vnitřní části, kde se chystají budoucí hmotné manifestace.

Senzitivní a pokročilý člověk dokáže vnímat emoce a pocity a podle nich prakticky žít. Je to žití zevnitř směrem ven, tedy žití, ke kterému člověk postupně zraje a jež je předmětem všech svatých knih a textů, zejména Bible. Skutečné náboženství je takové, které vede člověka od zevních fyzických forem směrem k formám vibračním (emočním a mentálním).

Má-li být naše tvorba zde na Zemi trvalá a pro nás radostná a naplňující, je třeba se učit přesměrovávat svou vrozenou a po staletí nám vštěpovanou orientaci primárně na zevní projevy života, tedy fyzické formy. Ty jsou ale v řádu stvoření až poslední a jsou především následkem tvorby vibrační.

To jak tvoříme a co se chystá v našem osudu se již předem ohlašuje formou emocí a pocitů, tedy vibračních čidel našeho emočního těla. Věnovat jim pozornost znamená ušetřit si mnohá zklamání a předejít mnohým těžkostem a bolesti. Jak? Tím, že budeme věnovat větší pozornost ne fyzickým formám, ale naší vnitřní náladě (vibraci). Tato naše převažující nálada (vibrace) určuje, co za nějaký čas potkáme na fyzické pláni svého života.

Pocítíme-li během všedního dne negativní emoce nebo pocity, je třeba věnovat těmto signálům (znamením) velkou pozornost. Ukazují nám totiž, že setrvávat v nich znamená začít tvořit v náš neprospěch. A také se ihned postarat o změnu našich vibrací. Jak? Tím, že odejdeme od lidí, se kterými se necítíme dobře. Tím, že změníme téma hovoru. Tím, že poslechneme naše nitro a odvoláme schůzku, z níž nemáme pěkné pocity. A také tím, že budeme podle těchto signálů jednat a ustojíme si to. Jinak budeme stále padat do vibračních pastí, které nám však časem předloží náš účet. Jak uvnitř, tak navenek.

Partnerské či rodinné vztahy jsou znamenitým prostředkem jak tuto novou schopnost bdělosti k emocím a pocitů pěstovat a jak podle ní jednat. Jedině tak budeme žít v souladu se svou Duší a budeme ku prospěchu Duším ostatních lidí. Jinak budeme dělat "medvědí" službu osobnostem, naše vibrace i vibrace okolí budou klesat se všemi důsledky (hádky, nezdravé jídlo, rozchody, úrazy, nehody, apod.).

Emoce a pocity jsou značkami na cestě, které nám ukazují vibrační povahu našeho okolí a našeho života. Budeme-li bdělí a pohlídáme si své vibrace (náladu), za krátký čas se náš život velmi změní. Ano někteří lidé možná od nás odejdou, ale přijdou jiní anebo se ti stávající jakoby zázrakem promění. A kromě toho poznáte, jak se vaše síla zvyšuje. Poznáte biblickou pravdu: " Usilujte nejprve o království Boží, vše ostatní vám bude přidáno".

Vnímání emocí, pocitů a jednání podle nich chce trénovat, jako každou novou schopnost. Všímat si během dne své nálady (vibrací) a vyhodnocovat, co nám říká. Někdy to znamená odejdi, nechoď tam, nech to být, jindy neboj se zastat se sám sebe, ozvi se, zakroč. Konkrétní úlohu rozpoznáte podle svých pocitů a nutkání. Časem budete získávat stále větší cit a takt pro nové ale pevné jednání a myšlení. Myšlenky totiž, zejména ty silné a neodbytné, jsou u samého kořene mnohých emocí.

Hlavním úkolem pozemského vtělení je duchovní růst, rozvoj svých schopností a kultivace vlastností směrem k lásce, dobrotě, pevnosti a věrnosti svému srdci, své životní cestě. Vnímat své duchovní vedení znamená denně si připomínat, že jsme duchovní nehmotné (vibrační) vědomí. Stále si uvědomovat, že existuje naše vyšší Já, náš Zdroj a ladit se na něj. Časem můžeme dokázat jej vnímat vnitřním zrakem a být s ním v trvalém spojení. To je ona alchymická svatba, to je dokonání vývoje. Je to propojení zevní formy se světlem vyššího Já. A tímto propojením vzniká přesvatá jednota obsahu a formy, ze syna člověka se rodí Syn Boží.

Každý den ráno i večer před spaním si připomínejme spojení se svým vyšším Já. Je světlem lásky a moci. Může být a má být architektem našeho života. O něm je téměř celá Bible a všechny náboženské texty a sdělení. Usilujme nejprve o Království Boží a vše ostatní nám bude nejen dáno, ale i požehnáno. Vždyť k čemu je bezduchá forma, ať má jakýkoli tvar? Ve spojení se svým vyšším Já je naše moudrost, síla a krása.